1944 - 1945 Beskydy Valašsko. Osudy partyzánů
1 díl. Srpen, září 1944 Spousta nezveřejněných a podrobných informaci. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Legendární náčelník Dajan Bajanovič Murzin - Černý generál.
Valaši a jejich rodiny na samotné frontě odboje, uprostřed hor Beskydy.
Každý kousek lesa zde nese krutou historii, která se zde udála.
Obyvatele Beskyd, neboli Valaši, jako by byli předurčeni k tomuto odboji. Valašsko vznikalo
po staletí. Byli to pastevci, ale hlavně lidé, co utíkali před útlakem šlechty a církve do hor.
Spousta lidí přišlo také z Hané, kde byli terorizování církví. Utíkali před obviněním z kacířství, neboť odmitli vydat své majetky, nebo jim bylo již vše zabaveno.
V horách si vykáceli na černo kousek lesa a dnes již nepřestavitelnou námahou holýma rukama proměnili v kousek pole, které bylo kamenité a málo úrodné. Žili s rodinami
v krutých podmínkách na hranici přežiti, proto i oni samotní byli tvrdí, neústupní a schopni vydržet kruté mučení. Jejich čest a morálka se nedala takřka zlomit. Již koncem roku 1620 se Valaši vzbouřili proti Habsburkům. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku 1644, kdy byli Valaši krvavě potlačeni. Jejich morální odolnost byla také jeden
z důvodů, že partyzáni mohli operovat v Beskydech během 2 světové války.
Hitler si mohl vzteky vytrhat vlasy a jeho vztek nakonec vyůstil v operaci Tetřev, kdy nasadil 13 000 fašistických vojáků na zdejší kraj.
Postupné osidlování Beskydských hor po staletí způsobilo rozptýlené bydlení. Jedná se tak
o netradiční uskupení a tento jev se převážně vyskytuje na Valašsku.
Jedno z hlavních působišť partyzánů a operace Tetřev s 13 000 fašisty.
Původně měla brigáda Jana Žižky operovat na území západního Slovenska. Osud však určil jinak a východní Morava Beskydy, se tak později a neplánovaně staly největší základnou partyzánského odboje. Pro svou hornatou členitost, hustý lesní porost a rozptýleným obydlím. Valaši se tak stali důležitým článkem v zásobování, přístřeší, pomoci raněných
a samotném odboji.
Pokud voják bojuje na frontě, nasazuje svůj život a jeho rodina je daleko od fronty.
Valaši a hlavně jejich rodiny se takto stali samotnou válečnou frontou každým dnem, pronásledováni, mučeni a vražděni gestapem.
Je důležité připomenout, že toto České území Vsetínska bylo vystaveno dlouhodobě těm nejtěžším zkouškám, právě nasazením do odboje samotného obyvatelstva rodin, dětí, matek, otců, uprostřed nepřítele. Jednotky SS se snažily často diky kolaborantům
a vlastizrádcům infiltrovat mezi místní lidi, stejně tak mezi partyzány, aby pak konali své rozsudky smrti.
Popravy partyzánu a místních obyvatel.
I když je dnes snaha realitu tehdejší doby překrucovat a hájit tehdejší Německé civilní obyvatelstvo, je důležité připomenout, že takřka všichni civilní Němci plně spolupracovali
s gestapem, na budování jejich německé říše. Zato českých zrádců se našlo spousta.
Jeden den přišli partyzáni a druhý den Gestapo. Byly to hodinové odstupy na hranici smrti popravou, nebo umučeni v táborech. Lidé byli uprostřed partyzánské fronty.
Byla zima a hlad, civilisté neměli sami na uživení vlastních rodin a přesto dávali partyzánům své poslední zásoby, neboť v každém bojovníkovi a odbojáři viděli naději na svobodu Československa. Němci nechali zamknout mlýny a jídlo bylo na lístkový příděl, navíc, ten kdo měl kousek půdy pro vlastní obživu, musel odvádět kontigent a vyprodukovat potraviny. Těmito potravinami byli živeni lidé ve městech. Pokud občan nesplnil dané normy, byly proti němu zahájeny sankce. Již tak neúrodná půda, samotný hlad a zásobování odboje partyzánů, neumožňovalo splnit tyto normy. Bylo vyhlášeno stanné právo a ten kdo vyšel
z domu od 16:00 do 6:00 byl zastřelen.
Docházelo k udáním a tím také k častým veřejným popravám. V případě pomoci partyzánům byli lidé popraveni bez milosti na veřejných místech pro výstrahu nebo odvezeni, umučeni
k smrti. V případě, že byla rodina povražděna a přežilo male dítě, bylo posláno do Německé rodiny na převýchovu, ovšem pokud splnilo kritéria, blond vlasy a modré oči. Jsou zde dlouhé řady jmen a rodin, co byli takto vyvražděni, umučeni a jejich domy vypáleny.
Zde začíná velký příběh o odvaze a utrpení
Stručný počátek Války
V roce 1939 dochází k okupaci Československa a Německo si přivlastňuje velkou část Českého území. Vnitrozemí a zbytek země je obsazeno vojskem gestapa a četnictvo nahrazeno německým četnictvem. Bez odporu dochází k rozpuštění Československé armády a zbraně jsou uzamčeny ve skladech.
Čeští vojáci se v zápětí pokusili o vykradení těchto skladů a také se jim to v několika případech podařílo. Bohužel není těch zbraní tolik, jako mají jiné státy, kde se bojovalo a tak se zbraně mohly dostat do rukou civilistu a domobrany. Je to velký problém jak vytvářet odpor, není dostatek zbraní, výbušnin a munice.
Území zabraně fašisty
První skupiny partyzánů a odboje.
Češi se prostřednictvím radia dozvídají o partyzánském odboji v jiných zemích
a vznikají první skupiny odboje. Ty máji z počátku velké problémy pro nedostatek
zbraní. Skupiny jsou pronásledovány policejními složkami gestapa, prozrazeny kolaboranty
a německým obyvatelstvem žijícím a okupujícich původně čeké domy
a majetek. Němečtí civilisté plně spolupracují s německou říší a udávají tak každého, kdo klade odpor nebo spolupracuje s odbojem. Partyzánské skupiny jsou tak často dopadeny
a popraveny. Počáteční skupiny partyzánů neměly zázemí, profesionalitu ani velké zkušenosti s partyzánským odbojem, což se mění v roce 1943.
12. prosince 1943 byla v Moskvě podepsána dohoda o vzájemné pomoci a podpory všeho druhu proti německu a Hitlerovi. Diky této pomoci, byl zahájen výcvik profesionálních jednotek ve Svjatošinu poblíž Kyjeva, určených k partizánskému boji v krutých podmínkách hor. V této výcvikové skupině se již nachází zkušený velitel - poručík Ján Ušiak a náčelník štábu a poradce kpt.RA- Dajan Bajanovič Murzin.
Přibližme si krátce velitele Jána Ušiaka a náčelník štábu Dajan Bajanoviče Murzina v činnosti před výsadkem do Československa
Velitel - poručík Ján Ušiak
Velitel - poručík Ján Ušiak po skončení základní školy pracoval v hospodářství. V roce 1937 narukoval do Československé armády a po rozbití republiky se vrátil domů do Bakty, která však připadla Maďarsku. Protože se mu nepodařilo získat slovenské státní občanství, musel
do maďarské armády, se kterou byl nucen bojovat po boku fašistů na východní frontě.
Tam padl do zajetí a požádal o vstup do československých jednotek. Od prosince 1943 byl členem 1. československého armádního sboru v SSSR, kde se osvědčil jako zkušený velitel
a voják. Vedení sovětské armády si je vědomo jeho kvalit a také to, že má již 30 let.
Je poslán jako velitel absolvovat výcvik v partyzánské škole ukrajinského štábu partyzánského hnutí v Sviatošine a přípravu na seskok do Československa.
Náčelník štábu a poradce kpt.RA- Dajan Bajanovič Murzin
se narodil 20. ledna 1921 ve vsi Staryje Balykly v Baškirsku. Baškirsko leží na západ od jižního Uralu. Stal se učitelem a v roce 1939 dělal krátce ředitele školy. Začíná válka a jako vlastenec se dobrovolně hlásí na frontu. Absolvuje přípravu vojensko politické školy
v Lotyšské Rize. Po pětiměsíčním studiu je nasazen do bojů, kde se hrdinně osvědčil.
Po rozprášení jeho divize, se ocitl se svými padesáti spolubojovníky v obklíčení. Během bojů o Rigu byl zraněn do krku a zůstal ležet bezmocně na bojišti. Po 8 dnech jej našel Lotyšský rolník. Během krátkého zotavení utekl na Ukrajinu, přidal se k partyzánské skupině Čapajev, kde velel četě rozvědčíků. V dubnu 1942 je opět zraněn, zachránili ho partyzáni oddílu
Za Vlast. Po zotaveni odchází opět do Moskvy, do školy pro rozvědčíky. Dajan je vyslán
do Moldávie, kde organizuje partyzánské skupiny “ V. M. Molotova, to až do dubna 1944.
V čase tom je vyslán opět studovat. Tentokrát do speciální školy rozvědčíků partyzánského hnutí. Jak již bylo zmíněno, hnutí které se připravovalo na výsadek na Slovensko, později přesun do Beskyd. Murzin je ve svých 23 letech nejzkušenějším a pro nízký věk mu vedení doporučí fousy, pro zvýšení autority a zakrytí nízkého věku. Díky jeho pozdější černé bradě a nepříčetného Hitlera, mu nikdo jinak neřekne než Černý generál. Teprve po válce, když své vousy oholil, si spoustu bojovníků uvědomilo, že jim velel mladý chlapec. Dajan Murzin byl surový bojovník a nesmlouvavý velitel štíhlé postavy. Ten kdo se s ním měl tu čest setkat, si všiml zelenkavých očí a drobných rysů tváře.
Byl to ale hlavně čestný člověk, který pnil své poslaní za svobodu.
Dajan Bajanovič Murzin bojoval za naši svobodu kus od svého domova.
Jan Ušiak a Dajan Bajanovič Murzin jedna z mála fotek bez Fousu
Murzyn si má do týmu vybrat další spolubojovníky, kteří s ním poletí přímo do týlu nepřítele. Murzyn je nejzkušenější válečník z mnoha bojů a tak si k sobě bere Pavla Morozova, jehož kvality dobře znal z Moldavska, kde společně bojovali. Další koho si Murzin vybral byl zdatný partyzán Pavel Kudelja, který navíc dobře ovládal němčinu. Dále radisti Vladimír Kolomackij a radistka Alexandra Timochovova, lékař Ablaiz Latypof a další.
Radisti Vladimír Kolomackij a radistka Alexandra Timochovova
Ve výcvikové skupině byli také Češi a velkou část tvořili Slovenští vojáci, kteří původně byli nasazeni do Maďarska, aby bojovali na straně Hitlera. Poté, co viděli jaké zvěrstva páchali Němečtí vojáci na civilním obyvatelstvu, přeběhli k Sovětské armádě, nebo se nechali úmyslně zajmout Sověty, aby pak mohli bojovat proti Hitlerovi.
Vznikající profesionální skupina měla za úkol zformování vlastenců k partyzánskému odboji
na území západního Slovenska, kde již působí partýzanská brigáda M.R. Štefánika, pod velením majora Petra Alexejeviče Veličkaa. Nikdo však netušil, že se později ocitnou
na východní Moravě v Beskydech. Konečný počet později zformovaných partyzánů
byl okolo 1400.
Seznam 21 profesinalně vycvičených vojákůpřed odletem do Československa
Velitel - poručík Ján Ušiak
|
Náčelník štábu Dajan Bajanovič Murzin
|
Zástupce velitele - Pavel Nikolajevič Morozov
|
Velitel diverzní skupiny - Por. RA - Pavel Kudelja
|
Politický komisař - Des. Alexander Turský
|
Starší radista - Vladimír Kolomackij
|
Radistka - Alexandra Timochovová
|
Lékař - Ablaiz Latypov
|
Rozvědčík - Valentin Nikolajev 16 let
|
Rotný - Ondřej Melek
|
Čet. - Ján Kolodžej
|
Des. - Michal Dupkala
|
Des. - Ján Segeč
|
Svob.- František Tkáč
|
Michal Masaryk
|
František Ralbovský
|
Zás. náč.a - Martin Valaštiak |
Des. - Štefan Petruš | Svob.- Jozef Michálek | Josef Nemec |
Ján Sčur | František Ralbovský | Josef Nemec |
Původní výsadek při výcviku ve Svjatošinu poblíž Kyjeva před odletem - červenec 1944
V té době netuší velitel - poručík Ján Ušiak a náčelník štábu a poradce kpt.RA- Dajan Bajanovič Murzin, že se stanou součásti největšího partyzánského odboje za svobodu naší země a ovlivní tak osudy mnoha lidí Valašska v Beskydech a to převážně obcí
Horní Bečva, Prostřední Bečva, Dolní Bečva, Čeladná, Velké Karlovice, Hutisko Solanec, Nový Hrozenkov, Huslenky, Valašská Bystřice, Bílá a další obce Vsetínska a Zlinského kraje.
PŘÍSAHA PARTYZÁNA
Přísahám na vše, co je mi svaté, že v boji za osvobození Československa nebudu litovat ani svých sil, ani svého života. Nemilosrdně budu mstít všechna muka a slzy našich matek
a sester, zavražděné vlastence, všechny zločiny spáchané německými a maďarskými barbary na Češích, Slovácích, Karpatských Ukrajincích. Dobrovolně jsem se přihlásil do řad partyzánských bojovníků a slibuji, že budu vždy poslušen rozkazů svého velitele a svého oddílu a budu je bez odmluvy plnit. Svěřené tajemství budu posvátně chránit a své druhy
a oddíl nikdy nezradím, byť bych byl vystaven sebevětším mukám. Kdybych však svůj oddíl zradil nebo nesplnil jeho příkazy, nechť mne stihne přísný trest z rukou mých kamarádů.
Můj oddíl bude mi rodinou, moji kamarádi mými bratry. Bude li raněn můj druh, nebo upadne do těžkého postavení budu mu nápomocen a nedopustím, aby se dostal do rukou nepřítele. Sám nikdy se živý nevzdám nepříteli. Všechny mé myšlenky a síly budou ode dneška věnovány jednomu cíli: Škodit nepříteli na každém kroku, pomáhat ze všech sil
v boji za svobodu. V tomto boji neustanu, dokud poslední cizák nebude vyhnán z naší půdy, dokud Československá republika nebude opět svobodná. Mým heslem bude: Smrt fašistickým okupantům! Svobodu národům Československa!
Tak přísahám!
Vždy nechávali kulku pro sebe, nebo jed. V případě zajetí se jednalo o jistou smrt umučením a hrozilo, že můžou být vyzrazeny informace a ohrožena tak celá skupina.
Příprava na odlet do ČR a výsadek Dne 21 srpna 1944
Dne 21 srpna 1944 nastává pro 21 parašutistů netrpělivostí očekávaný den a nad území Slovenska odlétá první skupina. Úkoly a rozkazy jsou sděleny těsně před odletem.
Výsadek se uskutečnil na dvakrát a to tak, že první část pod velením por. Ušiaka seskočila 21.srpna 1944 strojem SI-47. Během letu byli pod těžkou protiletadlovou palbou,
ale podařilo se jim bez úhony uniknout. V místě dopadu byly založeny 3 signální ohně,
pro dobrou orientaci pilota. Při seskoku si vyvrtne kotník Radistka - Alexandra Timochovová
a Alexander Tursky uvízne s padákem na stromě, při pádu si následně poraní páteř
a dlouhodobě ho provází bolesti. V letadle si nožem otevíral konzervu a nůž si špatně zajistil. Při seskoku mu vypadnul a on tak neměl jak se odřezat z padáku na stromě.
Skupina se cela shledá i s odbojáři, kteří na ně čekali. V ten den 21. srpna se udála nečekaná událost a Slovensko vyhlásilo národní povstání proti Německu. Radost je velká,
ale bohužel předčasná.
Druhý desant s Murzinem byl vysazen v noci z 30. na 31. srpna 1944, ten přiletěl
v Douglasu C-47. Obě části desantu dopadly v katastru obce Sklabiňa v okrese Martin,
kde byli očekáváni partyzány z 1 čs. part.brigády M.R.Štefánika pod velením majora Rudé armády Petra Alexejeviče Velička. Brigáda M.R.Štefánika, již vedla na území Slovenska tvrdé boje. Původní dispozice Ušiakova oddílu spočívaly ve spojení se Žilinskou, vojenskou posádkou a činností v prostoru Vrútky, Žilina a Povážská Bystrica. V dalších dnech se podílejí na rozvědné činnosti v intencích štábu brigády M. R. Štefánika.
Douglasu C-47
První konflikt skupiny
Dne 5. záři dochází k prvnímu střetu a ztrátám. Murzin, Ušiak, Turský, Morozov a Valentin Nikolajev jedou ověřit situaci okolo Vrůtek a Strečna. Toto území má být údajně v rukou partyzánů. Cestou však nachází mrtvá těla partyzánů, která jsou již v čtyřdenním rozkladu.
Území je obsazeno fašisty a dochází k útoku tankem na jejich auto, které právě opustili. Auto exploduje a je zahájena tvrdá přestřelka. Němci byli v přesile a pálili kulomety, před kterýma se snažili ukrývat mezi stromy. Během střelby byl zasažen Morozov
a Nikolajev. Při ústupu se skupině podaří oba zraněné vzít sebou a Němcům uprchnout
na okraj Vrůtek, kde je čekalo povstalecké auto. Bohužel Pavel Nikolajevič Morozov
a Valentin Nikolajev utrpěli vážná zraněni a jejich postup byl nemožný. Chvíli byli léčeni
v Martinské nemocnici a pak přemístěni do SSSR.
Národní slovenské povstání je pomalu potlačeno a Německé divize postupují dál.
Ušiak s Murzinem navrhují osamostatnění celku a přesunout se na západ od Žiliny, kde dále rozvíjet původní rozkazy. 5. nebo 6. září 1944 přichází nečekaně zlom, kdy dostávají
od Ukrajinského štábu partyzánského hnutí (UŠPH), nový zásadní rozkaz, přesun na Moravu. Nedochovaly se záznamy o hlavních důvodech změny působiště, avšak tato změna zásadně ovlivní životy a osudy obyvatel Valašska.
Cesta na Moravu. Skupina nabírá na síle. Vznik brigády Jana Žižky
Partyzány čeká nelehký úkol. Přejit přes hory, Německé oddíly a zdolat řeku Váh.
Ještě toho dne od nařízení 6. září 1944, se vydávají jako samostatná brigáda pod velením Ušiaka a Murzina směr Morava.
Informace se rozkřikne a ke skupině se přidávají zástupy vlastenců z okolních vesnic, ale také narodností, Češi, Slováci, Rusové, Bělorusové, Tataři, Belgičané, Angličané,Rakušané, Němci, Kazaši, Ukrajinci, Maďaři, Moldavané, Dagestánec, Srbové, Chorvat, Bělorusové, Gruzínci, Rumuni, Poláci, Tádžik, což dokazuje že nikomu nešlo o politiku, ale o boj proti útlaku a okupaci.
Přicházející partyzáni, dobrovolníci a vlastenci přináší do oddílu krom sebe, také skvělou výzbroj. Několik těžkých kulometů, lehké kulomety, par protitankových pušek
a samopaly. Partyzáni pokračuji k Rajecké dolině, kde je skupina Štefánika, ta se připravuje na útok Němců od severu ze Žiliny. Společně s oddílem Štefánika, odrazí Německý útok.
Po společném jednání Jana Ušiaka s oddílem Štefánika dostávají další bojovníky, kteří jsou dobře vyzbrojeni. Po doplnění zásob zapůjčí odbojáři Slovenského národního povstání nákladní vozy, kterými je početná družina vznikající brigády převezena do obce Domažina. Vozy jsou následně vráceny do Martina a oddíl pokračoval přes Sulovské vrchy, obce Prečín, Bodiná, Kostolec, Vrchteplá, Súľov Hradná, až se utáboří u osady Dolina u města Povážská Bystrica. Zvažovalo se přepadení zbrojního závodu v Považské Bystrici, ale po průzkumu Martina Valastiaka, který nahradil raněného Morozova usoudil, že akce takového rozsahu
by způsobila velké ztráty. Získané informace byly předány skupině Štefánika. Pokračovalo
se k Povážské teplé, kde došlo v noci k střetu a likvidaci Německého strážného oddílu četnictva. Operaci velel Dajan Murzin. Stále přibývali noví vojáci, kteří původně šli na pomoc Slovenskému národnímu povstání, počet partyzánské skupiny byl již 150.
Překážkou byla řeka Váh. Družstvo se rozdělilo na menší skupiny, zařazeni podle hodností pod velení výsadkářů z profesionálního výcviku ve Svjatošinu.
Menší skupiny tak byly méně napadné, pro Němecé hlídky.
13. září se pokousí dostat přes řeku mezi Povážskou Teplou a Bytčou. Josef Michalek, jako pozdrav Němcům podminuje s pomocníky kus železniční tratě, bohužel hlídka nálože později našla a plán překazila. Partyzány nedaleko plevníku převezl převozník Kepko. Další skupiny se dostaly na druhou stranu doporučením místních u obce Miškové, kde je ve svých člunech převezli. Zbývající se rozhodli Vah přeplavat u obce Beňov. V ranních hodinách dne 14. záři se celá skupina sešla na pravém břehu, v okolí obce Podvažie.
Váh byl velmi střežen okupanty a z hladiny byly odstraněny veškeré loďky a plavidla.
Pokračování pod fotografií
1 Výsadek v obci Sklabiňa / 2 Konflikt u Strečna a Vrůtky / 3 Odražení německého útoku 4 Převoz do obce Domažina / 5 Odstranění stráznéko oddílu/ 6 Místo zdolání řeky Váh 7 Obec Štiavnik kde se usídli v Němčákově hájence. |
||||
Partyzáni se již nacházeli za zády okupačních vojsk, které se soustředily na kompletní rozbití Slovenského národního povstání. Následuje postup do hor směrem k Moravské hranici, do obce Štiavnik, kde se usídli v Němčákově hájence. Obec Štiavnik Němčákova hájenka - později vypálena. Zde probíhá příprava na překročení hranice. Jsou přepadeny četnické stanice gestapa, kvůli zbraním a je chycen velitel Hlinkovy fašistické gardy, který je po výslechu popraven. Četnictvo gestapa prchá a stahuje se do vnitrozemí Slovenska. Jednu dobu tak bylo partyzány ovládnuto území, které se dalo prohlásit jako obnovení území Československa. Jsou navazovány styky z místními obyvateli pro spolupráci, která bylo pro tuto činnost boje velmi důležitá. Partyzáni byli podrobeni přísné morálce a selháni se trestalo. Podmínkou partyzána bylo ohleduplnost ke zdejším lidem a pokud jim jídlo nebylo darováno, platili penězmi, které jim poskytla Slovenká banka Martin během povstání, stejně tak říšské marky, které měli z Ukrajiny. Tvrdě byly trestány jaké koli projevy násilí vůči civilním obyvatelům.
V průběhu operování v teto lokalitě se vysílaly průzkumné hlídky k hranicím protektorátu Moravy. Hranice byly dobře střeženy, bylo důležité najít nejvhodnější místo k překročení.
Vzhledem takto odcizeným šatům jak s Německých četnic a hájoven vznikalo že přicházející dobrovolníci byli oděni v šílených kontrastech. Jeden měl německou uniformu, druhý mysliveckou, někteří leteckou, což mělo později za následek, že spojenecký bombardér zhodil na Murzinovu skupinu 3 bomby. Naštěstí bez újmy na životech. K této události Samopal PPŠ – 41
Druhý díl říjen listopad 1944 je zde
|
1 Obec Štiavnik sídlo partyzánů, odkud se pokoušeli několikrát o překročení hranice
2 Střet 50 členné skupiny s fašisty 22 září 1944
3 13 hodinové boje dne 25 září 1944 u Velkých Karlovic
4 29 září 1944 Murzinova skupina úspěšně plní úkol. po 23 vyčerpávajících dnech zaujímá nové stanoviště na Valašsku.
Vzdálenost od Štiavniku k hranici byla přibližne 14 km.
Druhý díl říjen listopad 1944 je zde
http://www.hornibecva-beskydy.cz/brigada_Janazizky_2.html
Komentáře
Přehled komentářů
kde jmenoval Hitler Murzina jako svého úhlavního nepřítele, a jak je doloženo, že na Murzina byla vypsána odměna (pokud nemyslíte knížečku od Gofmana s pochybným obsahem???
Můžete upřesnit. doložit
Beskyd,8. 11. 2014 18:32