Dne  3.11.2020  se koná individuální pieta  - vzpomínka na Janko Ušiaka, hřbitov Čeladná v 15.00 hod. 

Partyzánská brigáda  Jana Žižky   

Jan Ušiak             Dajan Bajanovič Murzin 

PARTYZÁNSKÉ BRIGÁDY JANA ŽIŽKY, VE KTERÉ SPOLEČNĚ BOJOVALI  PŘÍSLUŠNÍCI ČESKÉHO, SLOVENSKÉHO  A SOVĚTSKÉHO LIDU.

Nyní více k samotné osobě hrdiny Janko Ušiaka :

Po skončení základní školy pracoval v hospodářství, v roce 1937 narukoval do Československé armády a po rozbití republiky se vrátil domů do Bakty, která však připadla Maďarsku a protože se mu nepodařilo získat slovenské státní občanství, musel narukovat do maďarské armády, se kterou bojoval na východní frontě. Tam padl do zajetí a požádal o vstup do československých jednotek. Od prosince 1943 byl členem 1. československého armádního sboru v SSSR. Absolvoval výcvik v partyzánské škole Ukrajinského štábu partyzánského hnutí v Sviatošine.

V srpnu 1944 byl vysazen na území Slovenského štátu a z výsadku se zformovala 1. československá partyzánská brigáda M. R. Štefánika, která se podílela na obsazení Martina a Vrútok a úspěšně zasáhla do bojů o Strečno. Po skončení bojů přišel z Ukrajinského štábu partyzánských hnutí v Kyjevě rozkaz probít se na Moravu a začít s pomocí moravských odbojářů partyzánské akce. Začátkem září 1944 se partyzánský oddíl, přejmenovaný na 1. československý partyzánský oddíl Jana Žižky z Trocnova, začala přesouvat na Moravu. Pokusy o přechody hranice z konce září nebyly úspěšné, po rozdělení na menší skupiny se Ušiakově skupině přechod zdařil v polovině října 1944. V lednu 1945 se oddíl rozrostl začal se užívat název 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova.

Ve středu 2. listopadu 1944 mělo dojít v prostoru Čertova mlýna ke schůzce s velitelem štábu brigády Murzinem, avšak před kontaktem byl zahájen nečekaný přepad hlídkou Einsatzkommanda Ruhsam z Holešova, které v daném prostoru provádělo obchůzku. Strhla se prudká přestřelka, při které Ján Ušiak utrpěl průstřel obou předloktí a Murzin byl postřelen do nohy. Zraněné velitele se spolubojovníkům nepodařilo najít a v odpoledních hodinách se strhl další, mnohem silnější a déle trvající boj. Ján Ušiak se ukrýval v lese a až v podvečer se těžce raněný doplížil do hostince pod Martiňákem, odkud byl v noci převezen  do domu v Čeladné. V odpoledních hodinách 3. listopadu 1944 byl jeho úkryt vypátrán a protože poručík Ján Ušiak nehodlal padnout do rukou nepřítele, raději ukončil svůj život výstřelem z pistole..Nacisté poručili pochovat Jánka Ušiaka tajně,  bez rakve, zásluhou čeladenských byl pak pochován důstojně v pondělí 6. listopadu.  Každá pomoc, kterou poskytli občané Čeladné a pobeskydí partyzánům, byla vždy velkým kusem odvahy. Za svou obětavost zaplatili krvavě pan Oldřich Machander a Karel Winkler, kteří byli veřejně popraveni v místě dnešního památníčku 23. listopadu 1944. Za své hrdinné činy dosáhl Jan Ušiak těchto posmrtných ocenění :

V roce 1948 byl Ján Ušiak vyznamenán Radom SNP I. triedy a Československým vojnovým krížom in memoriam.
V roce 1992 mu byl udělen Rad Milana Rastislava Štefánika IV. triedy in memoriam.
V roce 2007 mu udělil ministr obrany SR Milan Kašický hodnost plukovníka in memoriam.